130 let baťovské inspirace: “Nejde - neexistuje!”

Profilovka
12. 04. 2024

V pondělí - 15. dubna - tomu bude přesně 112 let od svatby Marie a Tomáše Baťových. A možná vás překvapí, že jejich svatba nebyla nijak okázalá. Naopak, byla velmi jednoduchá. Uskutečnila se ve Vídni, a ještě týž večer, krátce před půlnocí, přijeli čerství novomanželé Baťovi do Zlína. Spolupracovníci utvořili špalír od čepkovského mostu po vilu a správce Blažek blahopřál jménem všech zaměstnanců mladým novomanželům. Druhý den převládalo mínění, že šéf nepřijde do závodu v obvyklou hodinu zároveň s jinými a snad i na tuto okolnost někteří hřešili, ale Tomáš Baťa přišel jako obyčejně, jako by se nestala žádná změna. Všechno šlo svým tempem. Paní Baťová přišla kolem desáté hodiny do továrny; měli jet společně s Tomášem na Lukov na návštěvu k jeho sestře Anně, provdané Schieblové. Paní Baťová usedla a Tomáš jí sliboval, že hned pojedou, jenom co dokončí nějakou maličkost. Ta maličkost se rozrůstala, koně zapřažené do kočáru před kanceláří netrpělivě hrabali a vyhrabávali kopyty důlky na nádvoří a Tomáš chlácholil mladou choť: „Máničko, ještě chvilečku strpení, hned pojedeme.“ Z toho hned bylo dvanáct hodin a Tomáš vykládal: „Víš, Máničko, my tam pojedeme až na svačinu, můžeme tam aspoň déle pobýt, nyní půjdeme domů pěšky – Hozo, odpřáhněte! Na Lukov pojedeme až o třech hodinách odpoledne.“ A odpoledne to šlo nanovo. Prošla doba svačiny a ta zajímavost ještě nebyla skončena; blížila se večeře, zahoukala tovární siréna a Tomáš Baťa s omluvou prohlásil, že na Lukov pojedou někdy jindy, že to neuteče. A Hoza zase odpřáhl koně, kteří čekali celé odpoledne. Také paní Klausová několikrát přes den zasáhla a poznamenávala: „Ale, Tomášu, co si Anna pomyslí, dyť ona chuděra má všecko nachystané a necháš ji čekat.“ A Tomáš ubezpečoval, že to už bude hned a hned pojedou…

 

Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image