Statutární město Zlín získalo po několikaletém úsilí do svého vlastnictví rozsáhlý archiv Jana Antonína Bati. Unikátní sbírku dokumentů, dopisů, projevů, fotografií a dalších dobových materiálů, pocházejících z období před rokem 1920 až do doby Baťova úmrtí v roce 1965, daroval městu podnikatelův vnuk, Američan John G. Nash. Archiv, který je po předběžných testech ve špatném stavu, projde po chemickém ošetření výzkumem, tříděním a digitalizací. Následně bude uložen ve Státním okresním archivu Zlín na Klečůvce.
Vzniku darovací smlouvy mezi Johnem G. Nashem a městem Zlínem předcházela série jednání, na jejichž úspěšném dokončení se významně podílel primátor Jiří Korec.
„Archiv Jana Antonína Bati je cenným svědectvím o klíčových momentech a vizionářském vedení, které proměnilo Zlín v průmyslové centrum světového významu. Je to nejenom pocta jeho odkazu, ale také příležitost inspirovat další generace prostřednictvím výzkumu a vzdělávání. Díky tomuto kroku získáváme nejen přístup k unikátním pramenům naší historie, ale také posilujeme naše spojení s celosvětovým odkazem rodiny Baťů,“ uvedl Jiří Korec s tím, že získání archivu bylo prvním krokem k další spolupráci s potomky J. A. Bati. „Nyní budeme usilovat také o získání archivu, který vlastní podnikatelova vnučka, Brazilka Doleres Bata Arambasic,“ upozornil primátor.
Transport archivu ze Spojených států do Zlína financovalo město Zlín. Na realizaci se kromě rodiny Johna G. Nashe podílela i Nadace Jana Antonína Bati a ředitel okresního archivu David Valůšek.
John G. Nash připomněl, že prvním krokem k vytvoření trvalého archivu byla jeho dlouholetá spolupráce se zlínskou Nadací Jana Antonína Bati. „Naší společnou vizí bylo vytvořit trvalý depozitář, který by oslavoval monumentální přínos Jana Antonína Bati českým dějinám, obchodu a průmyslu. Pro podporu tohoto poslání jsem se rozhodl věnovat archivu celou svou sbírku originálních materiálů. Tato sbírka zahrnuje kromě soukromé korespondence obchodní strategie, plány a mnoho dalšího a nabízí hluboký pohled do života a odkazu Jana Antonína Bati, jeho rodiny, Tomáše Bati a jejich nejbližších obchodních partnerů,“ uvedl Nash. Doplnil, že cílem archivu je také uctít jednotu a úspěchy rozvětvené rodiny Baťů a nesčetných Baťovců, kteří pomáhali budovat tuto výjimečnou organizaci. „Je to pocta jejich trvalému odkazu a hodnotám, které nadále inspirují celé generace,“ zdůraznil John G. Nash.
Archiv bude po nezbytném zásahu restaurátorů sloužit k dalšímu výzkumu a vzdělávání. V preambuli darovací smlouvy je mimo jiné uvedeno, že cílem smlouvy je vytvořit vzdělávací a výzkumné příležitosti pro vědce, historiky, studenty a širokou veřejnost, která má zájem o poznání historie Zlína a odkazu Jana A. Bati.
Ve smlouvě je rovněž zakotveno, že archivní dokumenty poslouží jako úložiště historického příběhu Zlína, který zachycuje proměnu města ze skromného moravského městečka v pulzující průmyslové centrum.
Na snímku primátor Jiří Korec s Davidem Valůškem, ředitelem Státního okresního archivu Zlín na Klečůvce.
