před 22 hodinami
Zlínští Berani opět útočí na rekord! Po loňské úspěšné premiéře akce Školy fandí Beranům se letos v Trinity Ba...
Partneři zpravodajství
Není člověka, který by si toho nevšiml. Odpočinková plocha přímo uprostřed centrálního náměstí Míru se stala útočištěm skupiny lidí bez domova. Posedávají na lavičkách, pokřikují na lidi, žádají je o peníze nebo cigarety. Lidé si často stěžují, že nemůžou využívat lavičky. Bezdomovci, to ale není jen problém centrálního náměstí. Menší či větší skupinky se pohybují na více místech. Jezdí bez placení MHD, polehávají v parcích, zabírají vestibuly, sklepy, prádelny nebo opuštěné budovy. „Musím potvrdit, že se jedná o realitu Zlína, stejně jako o současnost v dalších větších městech republiky, a to bez ohledu na polohu,“ říká ředitel Městské policie ve Zlíně Milan Kladníček.
Bezdomovectví není protiprávní ani trestné
Bezdomovectví je nesporně celospolečenským a velice závažným sociálním problémem způsobeným zejména příjmovou chudobou. „Samo o sobě ale není protiprávní, a tím pádem ani trestné,“ zdůrazňuje ředitel strážníků. A vysvětluje, že zanedbaný vzhled, doprovázený leckdy zápachem, posedávání na lavičce v centru města či účast na veřejné akci ještě nenaplňuje znaky protiprávního jednání a není důvodem k postihu. „Pouhá přítomnost těchto osob není nezákonná a v souladu se současnou právní úpravou je nelze jednoduše vykázat. Pokud se samozřejmě nedopouštějí protiprávní činnosti. Současně ale souhlasím s názorem, že to není pěkný pohled pro nikoho, byť je v souladu se zákonem. A samozřejmě slýchám komentáře, ať na náměstí nejsou „smradlaví a opilí bezdomovci“. Situace ale bude určitě jiná, pokud začnou zasahovat do práv jiných občanů či nekontrolují své chování po požívání a často nadužívání návykových látek v nejrůznější formě.“
Podle ředitele Kladníčka se místo "pobytu" bezdomovců mění podle toho, jak jsou akceptovatelní pro občany. „Tam, kde se lidé bouří a jsou pohoršeni, tam situaci řeší městská nebo státní policie. Efekt to ale má stále stejný. Bezdomovci se po zásahu přesunují jako „herci“ jinam a na novém místě mají nové „diváky“. Jedná se třeba o lokality od Hotelu Baltaci k centru na náměstí Míru, z náměstí Míru do parku Komenského, z parku Komenského k autobusovému nádraží, zase náměstí Míru a nakonec je můžeme vidět u obchodního domu Baťa. A tak je to pořád dokola.“
Bezdomovectví jako „životní styl“
Zajímavostí je, že formy jedinců či skupiny lidí bez přístřeší se za posledních deset let výrazně změnily. „Už nepotkáváme starší muže zanedbaného zevnějšku, zápachu, znečištěného oděvu, nepřiměřené obuvi, kteří sbírají nedopalky cigaret nebo přehrabují kontejnery či seberou, co najdou a vozí do sběrného dvora. Tito lidé byli málokdy bez zavazadel, protože u sebe mívali veškerý svůj majetek a snažili se nějakou pracovní činností najít obživu a v relativně střízlivém stavu našli nocleh v takzvané seďárně na Hornomlýnské ulici,“ upřesňuje ředitel zlínské městské policie.
Za poslední zhruba tři roky se podle Kladníčka také diametrálně změnila situace v celkovém počtu osob bez přístřeší na Zlínsku a zásadně se změnilo i chování osob, kteří ani nechtějí přijímat pomoc a své bezdomovectví berou jako svůj „životní styl“. „Na vlastní oči vidíme, že věková hranice nových bezdomovců bezprecedentně klesla a není výjimkou, že kontrolujeme muže či ženy plné síly ve věku od dvaceti do třiceti let let i pro jinou přestupkovou či trestnou činnost. Mladí bezdomovci například vnímají krádeže jako nutnost k přežití na ulici. Zpravidla kradou malé množství věcí pouze pro svou potřebu nebo tyto věci prodávají dál, aby si zajistili peníze na alkohol nebo drogy. Osoby bez přístřeší mají tendenci se hájit tvrzením, že společnostem drobná krádež neuškodí. Krádeže berou jako normální součást jejich životního stylu. Často bývá krádež provedena pod vlivem alkoholu nebo drog a stává se pro ně adrenalinovým zážitkem. To je realita tohoto sociálního problému, který tady je a pokud se nezmění přístup společnosti prostřednictvím změn v zákonech, bude jenom narůstat v tomto ekonomickém diskomfortu,“ shrnul Kladníček.
Strážníci mají pravomoce, ale stále to nestačí
K denní rutině zlínských strážníků patří kontroly lidí, kteří jsou buď opilí, nebo pod vlivem jiné návykové látky. „Pokud strážník vidí nebo mu bylo oznámeno, že na náměstí je občan, který tam sedí na lavičce a konzumuje pivo, a tím porušuje obecně závaznou vyhlášku o zákazu konzumace alkoholu ve dnech, kdy není v platnosti nějaká výjimka například pro vánoční či jiné trhy nebo koncerty, strážník na místě požaduje vysvětlení k přestupkovému jednání,“ popisuje primátor Jiří Korec. „Současně osobu vyzve k ověření totožnosti a může ji předvést na místní oddělení Policie ČR k dalšímu ověření totožnosti. Pokud se totožnost hodnověrně neověří na místě, strážník se může přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí na Policii ČR, nemá u sebe zbraň. V případě spáchání přestupku také může osobě odejmout alkohol a může udělit, pokud jsou splněny další zákonné podmínky, pokutu,“ doplňuje primátor.
V situacích, kdy je osoba pod vlivem návykové látky a bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiného člověka, majetek nebo veřejný pořádek, strážník je tuto osobu oprávněn vyzvat k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. Stane se tak s tím, že může následovat až případný převoz a umístění do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v Kroměřížské nemocnici. „Což se také děje velmi často. V krajním případě ve Zlíně i několikrát za den,“ dodal Milan Kladníček.
Dalšími projevy protiprávního jednání je rušení nočního klidu, úmyslné i neúmyslné znečišťování prostředí a veřejných míst výkaly a zbytky, vzbuzování veřejného pohoršení, obtěžování občanů a žebrání.
Bez změny legislativy to zkrátka nepůjde
Ředitel Milan Kladníček přitom upozornil přitom na fakt, že se jedná o zcela zásadní, celorepublikový problém. „Uložené pokuty se naprosto míjejí účinkem a žádný jiný postih strážník ani správní orgán obce k dispozici nemá. Je to naprosto absurdní situace, kdy tito jedinci porušují normy a jsou de facto nepostižitelní „finančně“ za přestupky v oblasti veřejného pořádku. Pokutu nezaplatí, správní orgán bude reagovat, ale vymahatelnost a exekuce se rovná nule,“ konstatoval ředitel.
Bezprecedentní stav, který Kladníček popisuje, přitom trvá několik let a beze změn legislativy budou mít policisté jen dál svázané ruce. „Současně dlouhodobě veřejně tvrdím, že je třeba hledat příčinu problému bezdomovectví nikoliv až následky či nápravu stavu. V minulosti byl jednou z účinných sankcí zákaz pobytu pro osoby dopouštějících se přestupku proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku,“ připomíná Kladníček.
Primátor města Jiří Korec už na popsaný stav písemně reagoval a předložil i návrh změny zákona, který vypracoval právní odbor zlínského magistrátu. „Pokud problémové osoby porušují zákon, není problém je vykázat, i když jen krátkodobě, třeba z parku. Problém je dlouhodobá udržitelnost čistého města bez projevů vandalismu či osob bez přístřeší. Kdyby existovalo řešení jenom na straně městských policií, tak jsme dávno tento sociální problém vyřešili,“ je přesvědčený Korec.
Městská policie ve Zlíně se problémem bezdomovectví zabývá prakticky denně. „Zatímco loni realizovali strážníci za celý rok u nepřizpůsobivých osob celkem 913 zákonných oprávnění, jen za první pololetí letošního roku to bylo už 907 případů,“ vypočítal Kladníček a dodal: „V neposlední řadě bych chtěl poprosit občany, aby nám nahlašovali jakékoliv protiprávní jednání ve Zlíně těchto nebo jiných osob, kteří nemusí být typickými bezdomovci, ale jsou třeba tuláky či volně migrujícími občany i jiných národností. Je třeba si uvědomit, že bezpečnostní situace se obecně zhoršuje a Zlín není a nebude výjimkou, i když se snažíme, aby byl stále nejbezpečnějším krajským městem v ČR.“
FOTO: Jan Salač
